JSEM DOST DOBRÁ!

Přestože mi moje mysl celý můj život podsouvá přesný opak tohoto tvrzení.

Stejně jako spoustě jiných žen. I když si toho často vůbec nejsou vědomy.

Právě tohle hluboce zakořeněné přesvědčení nás ženy totiž vhání do rolí rádoby-dokonalých matek, super-výkonných manažerek a udržuje nás v ne-funkčních a ne-naplňujících vztazích.

A tak pro všechny z vás, které tyto řádky oslovují, ať už někde v hloubi vaší duše anebo již na vědomé úrovni…

NEMÁM ŽÁDNÝ DŮVOD NECÍTIT SE DOST DOBRÁ.

Základní školou i gymnáziem jsem prošla se samými jedničkami. Úspěšně jsem absolvovala desítky soutěží od sportovních až po matematické. Červený diplom mi unikl jen díky zahraniční stáži, která mi prodloužila délku studia. Už jako malá jsem se zamilovala do pečení a vaření, takže v kuchyni jsem odjakživa jako doma. Dokázala jsem téměř sama vybudovat a vést vlastní podnik a dokázala jsem ho zavřít v momentě, kdy se jeho čas naplnil. Byla jsem obdařená spoustou darů fyzických i jiných a jsem za to životu neskonale vděčná.

A PŘESTO.

Už v dětství jsem měla pocit, že jedničky jsou samozřejmost a že to nestačí. Ani všechny mé soutěžní úspěchy na tom nic nezměnily. Moje sebe-kritické hodnocení se projevovalo i v dalších letech, ale v proudu relativně spokojeného života jsem to až tolik nevnímala. Nebo spíš jsem to brala jako normální. Až teprve po třicítce se začalo ozývat tak intenzivně, že už to nešlo ignorovat.  Měla jsem vlastní domácí pekařství, moje koláče se rychle staly vyhlášenými po celé Praze, můj příběh se objevoval na stránkách časopisů – a já jsem si přesto pořád nepřipadala dost dobrá. A málem jsem se udřela, abych si dokázala, že tomu tak není. To už jsem si naštěstí tenhle destruktivní vzorec začala uvědomovat. Ale trvalo ještě několik let, než jsem objevila jeho příčinu a začala postupně přepisovat tenhle program vrytý do mého podvědomí. A ani dnes ještě nemám vyhráno. Jeho kořeny totiž sahají tak hluboko, že vystoupit z něj znamená propustit spoustu vrstev bolesti, které ho skrz naskrz prostupují.

V mém případě nabrala ta odhalená příčina podoby relativně konkrétního příběhu plného viny, studu a sebe-trestání, ale v rámci mého příběhu se mi velmi jasně ukázala pomyslná červená nit vinoucí se skrze všechny naše příběhy společně:

NEJSEM DOST DOBRÁ, PROTOŽE JSEM ŽENA.

Nebyl to až tak překvapivý objev. Do vědomí se mi začaly vyplavovat typické scénáře života ženy v posledních stovkách let. Nemožnost rozhodovat o svých životech a povinnost podvolit se mužům ať už v roli otců nebo manželů dávaly ženským životům po příliš dlouhou dobu příliš zraňující podobu. Všeobecně přijímaným synonymem ŽENY se stala SLUŽKA – ta, která je zde, aby uspokojovala a naplňovala potřeby mužů. A když jsem šla ještě hlouběji, objevila jsem tu největší bolest živící program NEJSEM DOST DOBRÁ. Objevila jsem ŽENU zavrženou a opovrženou pro její přirozenou sexualitu, ŽENU poníženou na DĚVKU. Muži, církví a často i jinými ženami. Ze strachu před silou, kterou jí její ženství ze své nejhlubší podstaty vždy dávalo.

Tohle všechno jsou kořeny našich aktuálních problémů – programy předávané skrze ženskou linii nevědomě z generace na generaci. Programy plné nuceného utrpení, pocitů oběti a přijatého přesvědčení, že jako žena nemám žádnou hodnotu. V dnešní realitě projevované skrze naši potřebu neustále něco konat, mít vše pod kontrolou, zvládat víc než většina mužů a neschopnost odpočívat. Abychom samy sobě dodaly hodnotu a vyrovnaly tak ten po generace nakumulovaný deficit vůči mužům, který si v sobě stále neseme.

A JAK Z TOHO VEN?

Stejně jako u všech ostatních stínů, se kterými se v životě potkáváme:

ZVĚDOMOVÁNÍM – všech podob a projevů vzorce NEJSEM DOST DOBRÁ ve svém životě.

ODPOUŠTĚNÍM – všem mužům i těm konkrétním, kteří nám tento vzorec pomohli nebo pomáhají v tomto životě rozeznat. Samy sobě – i my jsme totiž byli kdysi těmi muži, kteří ženám upírali jejich hodnotu.

PŘIJÍMÁNÍM – sebe sama, mužů a všech našich vzájemných pozemských zkušeností.

Teď je ten čas. Přestože to může trvat, než se nám podaří zvítězit nad svou myslí a plně uvěřit, že jsme nejen dost dobré, ale dokonalé a úžasné – ze samotné podstaty své existence. A vždycky jsme byly.

 

BÝT ŽENOU JE DAR, KTERÝ V SOBĚ SKRÝVÁ KLÍČ K NEJHLUBŠÍM PRAVDÁM TOHOTO VESMÍRU.

JE ČAS ODPUSTIT, OTEVŘÍT SVOJE SRDCE A NAVRÁTIT HODNOTU SVÉMU ŽENSTVÍ.

Hanka 🌹❤️🌹

www.lecenizivota.cz

2021-06-14T22:59:06+00:0014.06.2021|Rubriky: Nezařazené|